Pokud by řečtí bohové skutečně existovali, nebylo by těžké si je představit na vrcholcích magických, závratných, skalnatých útesů západního pobřeží. Všemocní páni ostrova s větrem ve vlasech a mořem zrcadlícím se jim v očích.
Ideální dovolenková destinace mého nekonečného léta, které se však blíží ke konci. Destinace, která má v sobě několik rozmanitých regionů a národů, zvyků a tradic, ale především je plná emocí. Nebyla by to dovolená, kdybyste necestovali především očima a nezapamatovali si zážitky, které se budou celý rok zhmotňovat a vracet.
Zakynthos, kterému již středověcí Benátčané říkali „Květ Východu“, patří mezi nejbujnější a nejoblíbenější řecké ostrovy se zelenými stráněmi pokrytými kobercem jarních květin, s útesy padajícími do oslňujících tyrkysových vod, ukrytých jeskyní, členitých zátok a pláží všech odstínů od oslnivě zlatých po sněhově bílé.
Zakynthos byl objeven pro masový turismus, dá-li se to tak nazvat, teprve na začátku 80. let. Dnes je od jara do podzimu výborně propojen se všemi hlavními evropskými letišti. Destinace plná zábavy pro mladé, kteří se přijeli pobavit, ale zároveň destinace pro ty, kteří stejně jako já raději poznávají jeho podstatu. (pokračuje níže)
Ostrov, nabízející mnoho možností a zajímavostí, jež si nesmíte nechat ujít.
Litujeme, že jsme věnovali až příliš mnoho času pozorování ostrova na dálku z lodi, než důkladnému prozkoumání jeho vnitrozemí, přičemž jsme zcela vynechali návštěvu Solomosova muzea, kláštera Panagia nebo starověké Olympie, abychom jmenovali alespoň některé.
Ostrov nemá typickou řeckou atmosféru, kterou lze nalézt na Santorini nebo Mykonosu, možná proto jsou tyto jedinečné svými bílými vesnicemi nebo větrnými mlýny, ale žádný z ostrovů neporazí Zakynthos díky jeho křišťálovým mořským vodám, vysokým skalnatým stěnám, které chvílemi vzbuzují strach a díky slavným želvám caretta-caretta, které jsme měli, na naší cestě, to štěstí potkat. (pokračuje níže)
Ostrov plný emocí, jemuž Ugo Foscolo, který se narodil na Zakynthosu, věnoval sonet A Zacinto, v němž lituje, že se nemohl vrátit tak, jako Ulysses ve své milované Ithace.
Zakynthos je také známý díky své pláži Shipwreck. Pláž přístupná pouze po moři, uzavřená mezi dvěma kopci a s vrakem rezavé obchodní lodi, jíž sem přinesly mořské vlny. Tato pláž je nejfotografovanější pláží v celém Řecku a patří mezi nejvíce zvěčněné pláže ve Středozemním moři. Na pláži jsme slyšeli jen češtinu a italštinu a nevím, zda to byla moje náhlá vokální fata morgána anebo jsem byla “Zahlcena neobvyklým osudem v modrém moři v srpnu” *(poznámka a pokračování níže)
Řekové rozumějí dobrému jídlu a opravdu si udělají čas na to, aby si jídlo vychutnali (a tady si skvěle rozumíme!). Dalo by se říct, že jídlo je v Řecku národní zábavou. Řecko se může pochlubit dlouhou řadou tradičních pokrmů vyrobených z těch nejzdravějších surovin. Na řeckém stole vždy najdete nějaké tzatziki, čerstvé plody moře, maso a samozřejmě olivy a sýry.
Saganaki je pro mě však na ostrově nezbytností. Smažené, pečené nebo jen ochucené citronovou šťávou. (pokračování níže)
Náš výlet končí po týdnu, vyčerpaná po několika dnech na lodi, s 1200 dalšími fotografiemi v iPhonu, možná o 3 kg více, hlavně v pase (což si netroufám ověřovat), ale s plným srdcem poté, co jsem si přidala ještě jeden ostrov krásného Řecka do mých znalostí.
Vaše Moni
* Překlad italského názvu filmu. V anglické verzi se film a remake jmenuje Swept Away, v české verzi se film jmenuje Trosečníci. Film je italské dobrodružné komediální drama z roku 1974, které napsala a režírovala Lina Wertmüller, v hlavních rolích Giancarlo Giannini a Mariangela Melato, a také zpěvačka Madonna. Přestože se film natáčel na Sardinii, výhledy na moře a pobřeží jsou velmi podobné ostrovu Zakynthos.
